Jak Američané vrátili tanku LT vz. 35 jeho československé barvy


Dnes už historický snímek LT-35 v aberdeenském muzeu z března 2006. Američané renovovali na exponátu barvy tanku PzKpfw 35(t), jak Němci přejmenovali LT vzor 35. Do Spojených států se totiž dostal v německé kamufláži Panzergrau
.

Nápad přemalovat tank v marylandském Aberdeenu vznikl tak trochu mimochodem. Do tamního U.S. Army Ordnance Museum Aberdeen jsem se nejprve vypravil natáčet pořad pro Zápisník zahraničních zpravodajů Radiožurnálu. Chtěl jsem také osondovat terén pro něco většího, a to zda by se LT-35 nedal dlouhodoběji zapůjčit do Česka. Tuto myšlenku mi vnukla návštěva muzea v německém Sinsheimu, když jsem se tam ptal, kam zmizel jejich Sturmtiger. Řekli mi totiž, že nebyl jejich, ale že ho vrátili do amerického Aberdeenu. To tedy znamenalo, že v Aberdeenu tanky půjčují. S nápadem jednat o tanku LT vz. 35 v Aberdeenu nadšeně souhlasil ředitel Vojenského historického ústavu, tehdy podplukovník Aleš Knížek, se kterým jsme tuto možnost projednali ještě v Praze.

V Aberdeenu mě ale potkala dvojí studená sprcha. Jednak jsem hned při vstupu do muzea zjistil, že právě restaurovali jejich LT-35 do německé tmavošedé „Panzegrau“. Bylo to logické, protože v těchto barvách Američané tank zabavili Němcům. A pak mi jinak velmi vstřícní pracovníci muzea naznačili, že po špatných zkušenostech z Německa už asi muzeum vojenskou techniku do zahraničí zapůjčovat nebude. Tamní tank LT-35 je navíc muzejním exponátem ve vlastnictví Americké armády, potažmo Spojených států. A jako takový nemůže být podle federálních zákonů ani prodán.

 


Nejtěžší bylo sundávání zarezlých čepů tankových pásů.

Tank se naštěstí nakonec do Česka dostal v říjnu 2008. To už ale byla jiná kapitola.

Jednání o změně barvy LT-35 do původní československé kamufláže

Ale pohled na československý tank v německé barvě s nacistickým bílým křížem ve mně vzbudil opravdu pocit hořkosti. Takže jsem už při druhé návštěvě řekl řediteli muzea Williamu Atwaterovi, že by mu slušela daleko více československá kamufláž. Návrh přemalovat tank měsíc poté, co ho v muzeu z jednou přemaloval se možná zdá bláznivý, ale kde jinde než v Americe by měl člověk s něčím takovým uspět…

Ředitel Atwater nejdříve pochopitelně nijak nadšený nebyl. Jeho muzeum investovalo do částečné renovace a přemalování tanku několik desítek tisíc dolarů. Vysvětloval mi také, že LT-35, resp. v německém značení Pzkpfw 35(t), je vlastně součástí americké historie, protože tento tank zabavili američtí vojáci při dobývání Německa. Nakonec ale pomohl argument, že náš LT-35 přece nemůže mít německé barvy, když měl bránit Československo právě proti Němcům. A navíc je příklad vynikající české tankové školy a nejvýznamnější tank prvorepublikové armády. 


Barvy jsou matné, ale jako vlhké se ještě nepřirozeně lesknou.

Při třetí návštěvě mě ředitel Atwater chvíli nechal v napětí a pak se mě zeptal, jakou jsem měl na vojně hodnost. Když jsem překvapeně řekl, že v záloze podporučík, zasmál se a zdůraznil, že měl šarži vyšší a z tohoto titulu mi dává rozkaz zajistit přesné schéma československé kamufláže a kódy barev převedené do amerického Federal Standard. „That’s it – jdeme do toho,“ zněl jeho verdikt.

Takže nastala vzrušující práce. Vladimír Francev z VHÚ mi po telefonu trpělivě vysvětloval, kde jsou výrobní čísla, co vydrží tažné háky tanku, z jaké oceli je pojezdový řetěz a další cenné informace. S kamufláží mi nejvíce pomohl majitel vydavatelství MBI Miroslav Bílý. Jednak poskytl rozpracované schéma nákresů LT-35 ze všech pohledů, ale hlavně provedl ve spolupráci s VHÚ náročné testy všech barev československé armády za denního i umělého světla tak, aby se podle nich mohly určit potřebné kódy barev ve Federal Standard. A největší dík patří samozřejmě U.S. Army Ordnance Museum v Aberdeenu, které rekonstrukci realizovalo ve vlastní režii. Celkové náklady šly opět do několika desítek tisíc dolarů. Muzeum má statut nadace, která je financovaná armádou jen částečně – velkou část prostředků musí shánět od soukromých mecenášů. Neustále tak zápasí s nedostatkem peněz. Jen tyto speciální barvy stály přes 15 tisíc dolarů. Navíc se opětovným zařazením LT-35 do renovačního programu narušil i harmonogram dalších restaurátorských prací. 


Tým restaurátorů vedl Jerry Kendrick (uprostřed vzadu) a na práce dohlížel historik Joseph Reiner (vzadu se střelou do kanónu LT-35).

Restaurátorské práce na LT-35

Tank LT-35 restaurovali pracovníci muzea za pomoci specializované odborné firmy z Kalifornie, která s Aberdeenem dlouhodobě spolupracuje. Muzeum má restaurátorské dílny v areálu vojenského prostoru asi dva kilometry od výstavních ploch a budov s expozicemi. Opravárenská hala je srovnatelně velká s obdobnou dílnou ve Vojenském technickém muzeu Lešany a restauruje se tam průběžně v průměru asi jeden historický tank za měsíc.

Nutno říct, že vnitřek tanku zatím zůstal nerenovovaný, ale v budoucnu snad ještě obnovitelném stavu. Původní vrstvy barev se bohužel nezachovaly, protože je restaurátoři odstranili jemnou pískovačkou už při první rekonstrukci tanku do německé Panzergrau. Bylo to nutné kvůli tomu, aby kovové součásti mohly dostat speciální antikorozní základ, který se chemicky pojí s kovem. Tanky v aberdeenském muzeu totiž stále stojí na volném prostranství v poměrně vlhkém agresivním podnebí.  

Ředitel Atwarter hned zařadil LT-35 do plánu a restaurovat se začalo v říjnu 2006. Tým vedený Jerrym Hendrickem nejprve odmontoval všechno vnější zařízení tanku. Nejtěžší práce byla pochopitelně se zarezlými čepy pásů. Gumy pojezdů pracovníci pečlivě přelepili, a pak se začal tank stříkat ve dvou vrstvách barvy namíchané v Kalifornii. Jen tyto speciální barvy stály přes 15 tisíc dolarů.


LT-35 krátce po renovaci krásné československé kamufláže
.

Nejsložitější bylo stříkání tříbarevné československé kamufláže v hnědé, zelené a okrové barvě. Po nastříkání jedné barvy se muselo čekat, dokud plně nezatvrdla, aby se na ní mohly nalepit šablony a pokračovat stříkáním barvy další. To se opakovalo dvakrát.  

Diskutovali jsme také hodně o se o tom, jak naložit se záseky v pancíři korby a věže tanku. V době, kdy měl československé barvy, tak tyto hluboké stopy na pancíři neměl. Němci ho přemalovali do své kamufláže v březnu 1939 po obsazení zbytku republiky a pancíř pak utrpěl střelbou až v barvách Wehrmachtu. Možnost zabrousit a zatmelit tato místa jsme samozřejmě zavrhli, takže výsledkem je kompromis: LT-35 v československých barvách se záseky střel, které utržil jako Pzkpfw 35(t) v barvách Wehrmachtu. Američané viditelnost toho kompromisu ještě trochu podtrhli tím, že záseky vybarvili stříbrnou barvou, aby vypadaly, jakoby je tank právě utržil.

Technici, kteří tank restaurovali a jejichž rukama prošly v uplynulém roce stroje předválečné konstrukce, jako německý lehký Pzkpfw I, sovětský těžký KV-1, nebo střední francouzský Somua S-35, oceňovali zejména kvalitu české oceli. Díky ní je náš tank je nejméně postižen korozí, přestože už přes padesát let stojí ve vlhkém marylandském prostředí několik málo mil od Atlantiku. Za tu dobu jsou blatníky prorezavělé jen na několika místech, a přežil i tepelně namáhaný tlumič výfuku. Také plechové komponenty vydržely nejenom agresivní počasí, ale i šetrné, ačkoli tlakové, pískování. Práce na demontáži a montáži vnějších komponentů a na přestříkání LT-35 do československých barev nakonec trvaly šest týdnů a tank byl připravený k transportu koncem prosince 2006.


Tahač Americké armády odváží LT-35 z restaurátorské dílny do US Army Ordnance Museum Aberdeen
.
 

S vedením muzea jsme se dohodli, že tank bude prozatím umístěný v kryté hale depozitáře, aspoň do doby než budou vybudovány haly nového vojenského muzea ve Fort Lee v sousední Virginii. Tam se bude celá sbírka stěhovat za pár let. Nová podoba tanku se ale vedení muzea natolik zalíbila, že kurátor doslova až ve chvíli jeho převozu  rozhodl, o jeho přemístění do vnější expozice, hned vedle hlavního parkoviště a vchodu do haly. Bylo to sice jedno z nejlepších míst pro veřejnost, vidělo ho mnoho Američanů, ale z našeho pohledu tam drahocenný exponát v československých barvách ještě dva roky trpěl ve vnějších klimatických podmínkách. Na přelomu září a října 2008 Američané  tento LT vz. 35 nalodili v Baltimore na loď a poslali ho do České republiky. To už je ale jiná kapitola.


LT-35 krátce před navezením na plochu před parkovištěm muzea
.

 

text a foto – Alexandr Pícha

 

  Související článek:

  Historie LT vz. 35 z Aberdeenu

 

 Na vyžádání je možné získat fotografie ve větším rozlišení.

 

 

Všechny texty a fotografie podléhají autorským právům a je možné je použít pouze s uvedením linku na server http://www.diecast.cz/ u každé fotografie nebo citace. Jinak jen se souhlasem http://www.diecast.cz/.

 

 


A na závěr si neodpustím kuriózní snímek. Porovnejte velikost skoro jedenáctitunového LT-35 s velikostí dnešního Chevroletu HHR v retro stylu. Je zřejmé, že v lehkém tanku mohli operovat jen tankiské menšího vzrůstu. Snímek pochází z března 2006, kdy už pracovníci aberdeenského muzea vyvezli LT-35 na parkoviště, ale nebylo ještě definitivně rozhodnuto, jestli ho přestříkají do československé kamufláže.

 

 

Následujte nás:

Alexandr Pícha

Editor studia Miramis. Autor publikací Velká kniha o modelech MATCHBOX Models of Yesteryear 1956–1972 (s Liborem Mikšem) a Collector's Guide to MATCHBOX Models of Yesteryear 1956–1972 (s Pavlem Lagnerem). Autor oficiálního katalogu Abrex 2018/2019.