Malý Citroën AX Sport a GT v měřítku 1/18

 


Citroën AX (1986 -1998)

    

Stručná historie Citroënu AX:

 

Malý Citroën AX byl představen jak jinak než na Pařížském autosalonu v roce 1986. Tento automobil vycházel z projektu S9 z roku 1981, původní projekt nám vozidlo připomíná spíše jako později uvedené Renault Twingo. Zde Citroën neodhadl budoucí úspěch tohoto konceptu a proto karosérie byla předělána na více konvenční. Model AX byl nejmenší ve výrobním programu automobilky a nahradil již devět let vyráběný typ Citroën VISA (1978 – 1988).

 








Citroën AX verze GT a Sport (OTTO mobile)
V záři 1987 se vůz dostal na evropský trh, nejdříve ve třídveřovém, později pětidvéřové provedení. Citroën AX patří mezi velmi malé a velmi úsporné vozy, dokonce je tak úsporný, že po svém uvedení na trh byl zapsán do Guinnesovy knihy rekordů jako sériové vozidlo, jenž ujede nejdelší vzdálenost na plnou nádrž a to díky nízké pohotovostní hmotnost (640 kg) a vynikajícímu odporu vzduchu, jenž činil 0,31. Vůz této hmotnosti dosáhl především díky rozsáhlému použití plastových panelů a pouze nezbytného množství nosných dílů z oceli.


 


 


 


Motorizaci zajištovaly motory TU patřící do řady osvědčených motorů, které se montovaly do mnoha typů vozidel PSA Citroën a Peugeot. Všechny tyto motory jsou čtyřválcové řadové s rozvodovým ventilem OHC a namontované napříč nad přední nápravou. Spojka a převodovka jsou připevněny na levé straně motoru. Všechny typy motorů (1.0, 1.1 i 1.4) se montují v obou verzích, buď s karburátorem nebo se vstřikováním. Motory 1.4 se ještě mohou lišit hliníkovým, nebo litinovým blokem válců. V roce 1988 představil Citroën rovnou sedm verzí dieselového AX v tří i pětidvéřové variantě, čimž se stal automobil ještě hospodárnějším a spotřeba 4 l nafty není výjimečná. K dispozici byla i 4×4 varianta a čistě elektrická verze, které se vyrobilo 300 vozů v letech 1995-1996 a poskytla mnoho vývojových poznatků pro budoucí elektrický program automobilky. Verze 4×4  není mnoho rozšířená, stála za tím vyšší cena a celková koncepce vozu AX spíše do městského provozu.


 









Citroën AX pokořil právě hranici 1 000 000 vyrobených vozů
V roce 1992 proběhl velký facelift interiéru i drobný exteriéru vozu a vůz dostal nové motory. Toto omlazení opět podpořilo prodeje, které Citroën posílil dalšími limitovanými edicemi. V červenci 1994 se začíná montovat nový dieselový agregát 1,5, který najdeme i v pozdějším Saxu. Všechny AX mají nezávislé zavěšení a odpružení předních kol. Zadní náprava je odpružena pohodlnými torzními tyčemi, zadní kola jsou zavěšena na podelných vlečných ramenech. Z výbavy nechybělo ABS, klimatizace, dálková ovládání, elektrická zrcátka a další množství volitelných doplňků na přání zákazníka. AX bylo vyráběno v množství limitovaných a akčních verzí, jmenujme pro nás důležité verze Sport, GT, ale jsou i další K.Ways, AX Tonic, AX Air France Madame, AX Image atd…


 


Vozu se nevyhnula ani závodní kariéra cup seriálů, ale i ostrých verzí s motory o výkonu 300 koní při 870 kg váhy závodního vozu. Tyto vozy byly určeny na prohánění takových legend jako Peugeot 505 Turbo, Renault 5 Turbo, Audi atd…


Vůz vznikl i v několika testovacích exemplářích AX EVASION break v třídveřovém kombíkovém provedení, ale do masové výroby se nikdy nedostal a vzniklo jen několik testovacích vozů.

 

Citroën AX se vyráběl v letech 1986-1998 a za tuto dobu se vyrobilo 2.424.808 těchto spolehlivých malých nezmarů. Poté byl nahrazen modernějším typem Saxo. Výroba AX byla přesunuta do Malajsie a vyrábělo se další čtyři roky pod názvem Proton Tiara (1996 -2000)

   

Citroën AX 1/18 výrobce OTTO mobile:

 

V měřítku 1/18 se žádný z velkých výrobců k modelu AX neměl. Pokrok přišel s francouzskou firmou OTTO mobile vyrábějící resin modely v limitovaných edicích. První AX vyšlo v prosinci 2009 ve verzi AX SPORT, následované v březnu 2010 verzí AX GT. Obě verze vyšly v limitovaném nákladu 1000 ks a znázorňují vůz z roku 1988.

 

Nejdříve něco krátce k resin technologii.


Tradiční postupy s kovovou formou a slitinou kovů bývají velmi drahé, náklady se umoří až při desítkách tisíc vyrobených kusů modelů a i forma je velmi nákladná – to je pro malé firmy a na modely malých sérii značně neefektivní.









Citroën AX verze Sport (1988)
Naštěstí jsou již k dispozici moderní technologie lití plastů – resinové modely názvem odkazují na původně užívané pryskyřice. Forma je jednodušší a výrobně levnější, zaplatí se mnohem rychleji. Dříve se používaly formy gumové, ty ale poměrně rychle tvrdnou, deformují proporce a lze je využít jen zhruba pro dvacetikusovou sérii modelů. Kovové matrice pro lití a stříkání plastu nemusejí mít odolnost těch pro horké kovové slitiny, formu není třeba tak důkladně zakalovat. Resinová forma se v podstatě nezahřívá a tudíž nevyžaduje ani chlazení, odpadají starosti s tepelnou roztažitelností kovů.


V resinu si můžete dovolit i detailnější provedení: to přináší výhodu užších spár.


V případě podstatně dostupnějšího resinu je třeba mít na paměti, že se jedná o statický model, tedy se zjednodušeným neotvíracími prvky. Některé firmy mají dokonce i statická neotáčivá kola, což se naštěstí OTTO mobile netýká. Některé modely OTTO mají resinem vytvořená kola, další novější mají již tradiční gumové pneumatiky. Okna řeší slída, drobné díly jako stěrače, světla a podobně řeší plastická hmota stejně jako u kovových modelů.

 

Základ obou modelů je stejný, proto jej popíši nazačátku a závěrem rozdíly mezi Sport a GT verzí.

  

Model v měřítku 1/18 je vyráběn již zmíněnou resin technologii, proto není zhotoven z kovu, materiál resinu je těžký, proto nečekejte nízkou hmotnost, která je vyšší než u obdobných kovových modelů.







Citroën AX verze Sport (1988)
Původní resin modely měly z této hmoty i kola – tak je tomu i u AX Sport, GT verze má již pneumatiky gumové. Přední výrobci například NEO models mají již zatáčecí kola a podle mě je jen otázkou času a technologií, kdy se začnou modely otevírat a dále dohánět kovové bratříčky. Dalším poznávacím znakem jsou okna, která tvoří slída, okno je proto měkké a náchylnější na poškození než je u běžného modelu zvykem.

 

Karosérie je proporčně dobře vyvážená, má všechny detaily vozu AX a povedla se bez sebemenších výhrad. Lak je nanesen kvalitně bez hrudek, map, prosvítání nebo podobných nešvarů. Potisk je rovnoměrný a pečlivě nanesen. Přední logo znaky tvoří kovová samolepka, proto je velmi plastické a věrné originálu, negativem této technologie je velmi opatrná údržba, na hadřík rovnou zapomeňte. Trochu silnější jsou stěrače, které mohly být jemnější a tenčí, anténa je doslova v měřítku a je velmi tenká. Tím, že model nic neotevírá, si popíšeme pouze interiér pohledem přes okna. Na dnešní špičku interiér nemá, jedná se spíše o průměrné zpracování, některé detaily jsou velmi dobré, logo na volantu, detailní přístroje i samolepkou tvořené potahy sedadel jsou pěkné. Naopak chybějící pásy u kterých jsou pouze protikusy u sedadel a absence mikroplyše na podlaze dojem kazí. Do modelu sice tolik nevidíte, když se neotevírají dveře, ale výrobce zde má co zlepšovat. Plusem modelu jsou kvalitně zpracovaná všechna světla včetně předních mlhových, která se opravdu povedla, jsou jako u originálu a přidávají modelu plus body. Celkově model na exteriér působí nadprůměrně dobře ze všech stran. Podvozek modelu je na dnešní dobu







Citroën AX verze GT (1988)
velmi slabý, tvoří jej destička s naznačenými hlavními díly podvozku a odlišně nastříkaný výfuk. Zde je ještě hodně co vylepšovat. Kola jsou celoresinová tj. bez gumových pneumatik u Sport verze, ale napohled to nepoznáte. Disky jsou provedeny věrně dle předlohy. Pro použitou technologii je model neodpružen, nic neotevírá a kola jsou postaru na kovových osičkách což vylučuje jejich zatáčení.

 

Verze Sport i GT pocházejí z roku 1988, jsou barevně odlišeny, dále se liší použitím jiných štítků na třetích dveřích, kde verze SPORT měla nápis řešený nástřikem a GT štítkem, stejně tak to mají i modely. Hlavní rozdíl mimo barvy je v discích kol, kde Sport verze má tříšroubové disky ocelové bez krytů a GT verze disky s krytem. Pak na GT verzi není zadní křídlo třetích dveří, a GT má již gumová kola.

 

 


Výrobce balí model do polystyrenové krabice, kde není přišroubován, proto je podvozek prost jakýchkoliv děr pro uchycení. V okénku je příbalem náhradní logo kapoty, pokud se Vaše neodbornou manipulací poškodí, což je jednoznačné plus. Celý obal sází na nejnižší náklady, jednoduchý polystyren a bíla krabice, pro poštovní doručení je obal dostačující.


OTTO všechny modely vydává v limitovaných edicích a na podvozku každého je vytisknuto číslo modelu, což dělá model více exklusivním.


U prvních kousků docházelo k chybám ve výrobě, špatně nanesená barva, občas je někde více lepidla. Po zkušenostech z posledních edic jsou tyto problémy odstraněny a modely jsou v pořádku.

 








Citroën AX verze GT (1988)
Přikladám odkaz na stránky tohoto u nás nepříliš známého výrobce, veškeré dodávky řeší pouze přes internet a modely, které mají e-shopy a prodejny jsou pouze překup touto cestou. Pokud nechcete, aby Vám něco uteklo, je možné vstoupit do OTTO clubu a model si zaplatit a předobjednat dopředu.


 


http://www.otto-models.com

 

Závěr:


Původně jsem byl k resinové technologii modelů osobně dost skeptický, vzal jsem proto první model OTTO značky Citroën typ Saxo 1,6 VTS a musím uznat, že jsem změnil názor. Modely jsou opravdu ve vitríně velmi pěkné, s tím že se nic neotevírá se musí vyrovnat každý sám, ale není to nic neobvyklého i jiní výrobci třeba Auto Art mají kovové modely bez otevíracích částí. Model vychází v limitované edici, výrobce vydává typy, které velcí výrobci pro jejich menší poptávku ignorují, proto více takových firem. Modely se Vám budou hůře shánět, proto buď to na Ebay počítejte s přirážkou překupníků, nebo počkat na další reedici v jiné variantě.


 


text a foto B@RT


Všechny texty a fotografie podléhají autorským právům a je možné je použít s uvedením linku na server www.diecast.cz u každé fotografie nebo citace. Jinak jen se souhlasem www.diecast.cz.

Následujte nás:

Alexandr Pícha

Editor studia Miramis. Autor publikací Velká kniha o modelech MATCHBOX Models of Yesteryear 1956–1972 (s Liborem Mikšem) a Collector's Guide to MATCHBOX Models of Yesteryear 1956–1972 (s Pavlem Lagnerem). Autor oficiálního katalogu Abrex 2018/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *