Y-24A 1928 Bugatti T44

 

Měřítko 1/38                                                                                       Roky výroby: 1983–87, 1990-1995 

 












Bugatti T44 se začala prodávat nastříkáná černou barvou s ostře žlutými boky. Žlutý proužek pod oknem souvisle navazuje na zbytek žluté plochy. Elegantní Bugattiho linie jsou patrné i na cestovních vozech.

 

Dostupnost: Osobní vozy jsou většinou atraktivnější pro nesběratele ypsilonek, proto se na trhu objevují méně. Ale žádné ze základních barevných schémat není těžko dostupné. Modely s vyššími stupni vzácnosti se liší např. jinými koly. Nejvzácnější kusy se stupněm i Very Rare mají jinou barvu sedadel.

 

Popis a historie: Typická konstrukce dvou hlavních kovových dílů karoserie a spodku s blatníky je doplněná o mohutný plastový kufr, jenž není přinýtovaný a lze jej vyjmout. Masku chladiče spojenou s reflektory a prahy z pokoveného plastu dále doplňuje černá mřížka a volant. Sedadla se vyskytují ve více barvách. Kola bývají běžná se 24ti špicemi, ale vyskytují se i 12ti paprsková nebo plná. Montovaly se vždy 2 rezervy.Oba hlavní díly prošly změnou. Okénko v zádi karoserie mělo původně šířku 15 mm, ale později jej konstruktéři zúžili na pouhých 13 mm. Svislá ploška vespod vzadu byla zpočátku oddělená mezerami, které později technici vyplnili. Existují i křížové varianty, pouze u anglických modelů.

 

Barva modelu: První čtyřiačtyřicítky vyráběné od roku 1984 v Anglii se celé stříkaly černou barvou, pouze spodní část karoserie byla žlutá a existují různé odstíny. Zajímavostí je proužek pod oknem. Většinou splývá s ostatní žlutou plochou, ale u posledních anglických modelů je již oddělený a tato verze je vzácnější.

 











Na nejstarším modelu vlevo jsou vidět mezery mezi karoserií a spodní částí blatníků i širší zadní okno. Novější model vpravo má již mezery vyplněné a užší okno. Existují i křížové varianty.

 

Verze Macau a China: Po přesunutí výroby na Makao model dostal v roce 1987 karoserii s kufrem světle šedou a červené boky karoserie s blatníky. Plná kola vypadají na modelu celkem dobře. Tento model se dodával pouze s diorama. Poté se na čas výroba zastavila,  ale model se spolu s dalšími modely opět vrátil na scénu v roce 1990 v rámci podsérie „Great Motor Cars of the Century“ v krabičkách P. Jeho barva je opět černá, boky tmavě červené a kufr dostal barvu hnědou. Obě provedení z Makaa jsou barevně velmi atraktivní. Poslední etapou výroby je čínský model z roku 1995 zařazený do Collectibles pod kódem YY024A/D celý černý se světle žlutým mřížováním na bocích.

 

Krabičky:  První modely Y-24A Bugatti T44 ještě stihly krabičky I4, ale pak se již prodávaly v typech J. Šedý model má větší krabičku J1, aby pojala diorama. Obnovená výroba se balila do celopapírového typu P a pak do N. Čínské modely mají box N2 pro Collectibles.

 

Model ve své době: Ze sběratelského hlediska je model Bugatti T44 zajímavý celou řadou variant. První anglické modely byly vždy celkem dostupné, zajímavější je model s odděleným žlutým proužkem pod oknem, který ovšem původně sběratelé považovali za první variantu. Pozdější verze již bývaly u nás dostupné méně, čínský model s mřížovanými boky byl vzácný. Modely od čísla 24 výše již nebyly v sérii Y nahrazeny a jsou to tedy pouze samá „áčka“.

 








Poslední modely vyrobené v Anglii měly žlutý proužek pod oknem samostatný a jsou vzácnější. Efektní barevná kombinace z Makaa má plná kola a je součástí diorama.

 

Skutečný 1928 Bugatti T44: Konec 20. let ovládl na závodních drahách Bugatti Type 35. Jeho současníka, cestovní automobil T(ype) 44 poháněl rovněž 8 válcový motor OHC o objemu 2991 ccm. S výkonem 80 koní s ním podle typu karoserie vůz dosahoval rychlosti kolem 150 km/h. V povědomí veřejnosti je ovšem mnohem více monstrum Type 41 Bugatti Royale, jehož jednu karoserii model Matchbox vzdáleně připomíná. Type 44 je ovšem mnohem menší a nelze jej s Royale zaměňovat.

 








Vlevo velmi pěkná barevná kombinace z Makaa v krabičce N, čínský model s mřižováním na bocích se nacházel již pouze v boxu N2.


 


text a foto Libor Mikš


Všechny texty a fotografie podléhají autorským právům a je možné je použít s uvedením linku na server www.diecast.cz u každé fotografie nebo citace. Jinak jen se souhlasem www.diecast.cz.

Následujte nás:

Alexandr Pícha

Editor studia Miramis. Autor publikací Velká kniha o modelech MATCHBOX Models of Yesteryear 1956–1972 (s Liborem Mikšem) a Collector's Guide to MATCHBOX Models of Yesteryear 1956–1972 (s Pavlem Lagnerem). Autor oficiálního katalogu Abrex 2018/2019.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *